V poslední době se stále častěji objevují nabídky na rychlý převod společnosti na jinou osobu nebo firmu, kdy nový vlastník nejmenuje jednatele a fakticky se o společnost nestará. Tyto nabídky často slibují jednoduché řešení: firma se převede, nikdo ji neřídí a soud ji po určité době sám pošle do likvidace.

Na první pohled se může zdát, že výsledek je stejný jako u standardní likvidace – společnost přece nakonec stejně skončí v likvidaci a následně zanikne.
Ve skutečnosti jde ale o dva zásadně odlišné postupy, které mají zcela jiná právní rizika.

1. Přímá likvidace s převodem obchodního podílu

V případě přímé likvidace, kterou Vám nabízíme, je postup jasný a transparentní:

• Dojde k převodu obchodního podílu na nového vlastníka.
• Okamžitě je jmenován likvidátor a společnost vstupuje do likvidace.
• Likvidátor provede všechny zákonné kroky – oznámení věřitelům, zveřejnění v obchodním věstníku, vypořádání majetku a závazků.
• Po splnění zákonných lhůt je společnost vymazána z obchodního rejstříku.

Tento postup je plně v souladu se zákonem a má jasný účel:
ukončení existence společnosti řádným a kontrolovaným způsobem.

Přímá likvidace: celý proces je transparentní jak pro soudy, tak pro věřitele a úřady.

Důležité je, že:

• likvidace je zahájena okamžitě,
• existuje odpovědná osoba – likvidátor,
• společnost nemůže dále podnikat, protože je v likvidaci, řádně plní všechny zákonné normy.
• Celý proces je transparentní jak pro soudy, tak pro věřitele a úřady.

2. Odkup s.r.o., převod společnosti s „nadějí“ na likvidaci

Druhá varianta, která se na trhu objevuje, funguje jinak.
Společnost je převedena na nového vlastníka, který nejmenuje jednatele a společnost fakticky přestane fungovat.

Celá strategie je založena na předpokladu, že:

• společnost nebude mít statutární orgán,
• soud to po určité době zjistí,
• a soud ji sám zruší a pošle do likvidace.

Problém je v tom, že:

• není jasné, kdy nebo zda vůbec soud zasáhne,
• společnost může zůstat „mrtvá“ i několik let,
• mezitím může vznikat odpovědnost za dluhy nebo škodu.

Navíc zde chybí klíčový prvek – jasný úmysl společnost zlikvidovat.
Protože likvidátor není jmenován, nelze tvrdit, že účelem převodu byla likvidace.

Převod společnosti bez jasného záměru likvidace vede k obvinění z účelového převodu.

Proč mohou soudy považovat takový převod za účelový

Soudy se těmito případy již opakovaně zabývaly. Pokud dojdou k závěru, že převod společnosti byl proveden pouze za účelem zbavení se odpovědnosti, mohou:

• označit převod za účelový,
• přičíst odpovědnost původnímu jednateli,
• případně řešit věc i v trestněprávní rovině.

Typicky jde o situace, kdy:

• společnost má dluhy,
• v případě sporů s dodavateli, nebo odběrateli,
• v případě sporů se zaměstnanci
• je převedena na osobu bez reálné vazby na firmu,
• nový vlastník společnost neřídí a neplní zákonné povinnosti.

Soudy pak mohou dospět k závěru, že šlo o snahu vyhnout se odpovědnosti za dluhy nebo povinnosti společnosti.
Pro příklad se podívejte třeba sem: https://www.ceska-justice.cz/2025/11/dluhy-bileho-kone-zaplati-jednatele/
V některých případech soudy rozhodly, že škodu musí uhradit přímo původní jednatel, protože převod společnosti byl považován za účelový.

Škodu musí uhradit přímo původní jednatel, protože převod společnosti byl považován za účelový.

Riziko kvůli úspoře několika tisíc korun

Hlavním argumentem těchto nabídek bývá úspora nákladů.
Typicky jde o částku přibližně 10–20 tisíc Kč, která by jinak byla zaplacena za notáře nebo samotnou likvidaci.
Ve skutečnosti však může mít takové rozhodnutí extrémně drahé následky, například:

• osobní odpovědnost za dluhy společnosti,
• náhradu škody v řádech statisíců až milionů korun,
• případně trestní odpovědnost.

Snaha ušetřit relativně malou částku tak může v krajním případě skončit mnohonásobně vyšší škodou, nebo trestem.